|
| |
|
|
Vývoj a současný stav životního prostředí katastrálního území Brno-Slatina
Imreová, Sára
Bakalářská práce se věnuje vývoji a současnému stavu životního prostředí v katastrálním území Brno-Slatina v letech 2000-2020. Cílem bakalářské práce je seznámení s problematikou, která se týká využívání půd na území Evropy a České republiky a dopa-dem urbanizace na životní prostředí. Potřebná data pro vypracování byla získána z Českého statistického úřadu. Data nedostupná na Českém statistickém úřadu byla získá-na měřením z mapových podkladů v prostředí GIS. Výsledkem je vývoj a vyhodnocení struktur druhů pozemků. Úbytek zemědělské půdy je zaznamenán na úkor zastavěných ploch. Území také sužuje problém nedostatku vodních ploch a zeleně, kvůli tomu se na území se vytváří městský tepelný ostrov. Na základě zjištěných informací jsou vyobrazena doporučení, která mohu pomoci ve zlepšení vývoje životního prostředí.
|
|
|
Analýza historických dat o způsobu hospodaření a plodinové struktuře v zájmovém území Stropnice
SALLAIOVÁ, Věra
Zemědělská družstva jsou organizace zemědělských podniků. Ty vznikaly za účelem vytvoření co největších orných ploch na úkor ekologických problémů, jako je například zánik remízků a jiné přirozené ochrany a docházelo k výrazným úbytkům zvěře. V dnešní době je snaha o ekologické zemědělství, které je pro přírodu šetrnější. Tato práce byla zaměřena na porovnávání změn v plodinové struktuře ve čtyřech zemědělských družstvech v průběhu 10 let. Velikost ploch výsevů jednotlivých plodin se měnila v závislosti na jejich výnosech. Výsledným zjištěním je trend, kdy přibývá orné půdy na úkor pastvin a travních porostů.
|
|
|
Hospodaření na panství Malešov ve druhé polovině 18. století
Beneš, Václav ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Mikulec, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá všeobecnou analýzou vrchnostenského i poddanského hospodaření na malešovském panství cirka mezi lety 1725 až 1800. Metodicky je stať založena na principech historické statistiky a agrárních dějin, přičemž jsou využívány zejména primární prameny (katastry a pozemkové knihy), které jsou doplněny informacemi zjištěnými studiem odborné literatury nebo z jiných primární zdrojů. Cílem této práce je analyzovat hospodářství malešovského dominia v druhé polovině 18. století a zjištěné poznatky komparovat primárně s panstvím Černý Kostelec, sekundárně s jinými. Hlavní výzkum je soustředěn do dvou oblastí. První oblastí je zjištění celkové rozlohy a využití zemědělské půdy poddanými i vrchností. Druhá část se pak zaměřuje na studium poddanských usedlostí s důrazem na změny v držbě těchto nemovitostí a jejich materiálního vybavení. KLÍČOVÁ SLOVA agrární dějiny, pozemkové knihy, využití půdy, panství Malešov, poddanská nemovitost, vrchnostenské hospodaření, poddanské hospodaření
|
|
|
Environmental modelling of landuse changes in the neighbourhood of coal mines with the GIS
Antalová, Daniela ; Matějíček, Luboš (vedoucí práce) ; Kopačková, Veronika (oponent)
ENVIRONMENTÁLNE MODELOVANIE ZMIEN VO VYUŽITÍ PÔDY V OKOLÍ POVRCHOVÝCH UHOĽNÝCH BANÍ POMOCOU GIS Abstrakt Ľudská spoločnosť spôsobuje stále väčší tlak na krajinu a jej využitie. Za niekoľko posledných desiatok rokov sa výrazne zmenili požiadavky a nároky ľudstva. Od toho sa odvíjajú neustále dopady na životné prostredie, predovšetkým na miestach, kde spoločnosť ťaží a využíva prírodné zdroje vo veľkom meradle pre vlastný a ekonomický blahobyt, a tým výrazne premenia povrch krajiny. Cieľom práce je na základe mapovej dokumentácie z diaľkového prieskumu Zeme s využitím geografických informačných systémov poukázať na zmeny vo využití pôdy v okolí povrchových uhoľných baní v okresoch Chomutov, Most, Sokolov a Teplice, kde sa tieto uhoľné bane vyskytujú a zaberajú veľké plochy. Ťažbou výrazne premieňajú vzhľad okolitej krajiny a majú vysoký dopad na životné prostredie. Práca poukazuje na zmenu vo využití pôdy na základe snímok z družíc Landsat a pomocou zaradenia do základných kategórií CORINE, kde bola vytvorená vrstva krajinného krytu za rok 1990, 2000, 2006 a 2012, a ďalej na ekologickú stabilitu krajiny od roku 1986 až po súčasnosť. Vývoj a zmeny ekologickej stability sú analyzované pomocou ekologického koeficientu, zhlukovej analýzy, lineárnej regresie a riadenej klasifikácie s využitím CORINE Land Cover....
|
|
|
Proměny půdního krytu a reliefu v důsledku zvýšené dynamiky erozně akumulačních procesu na vybraných lokalitách.
Votýpka, Jan ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Zádorová, Tereza (oponent)
Proměny půdního krytu a reliéfu v důsledku zvýšené dynamiky erozně akumulačního procesu na vybraných lokalitách Abstrakt Koluvizemě vznikají akumulací materiálu v důsledku zvýšené intenzity erozní činnosti. Jsou spojeny se specifickou pozicí v reliéfu, nachází se v místech akumulace erodovaného materiálu. Nejčastěji se vyskytují při úpatích svahů. Koluvizem se vyznačuje hloubkou akumulovaného horizontu > 25 cm a také velkým množstvím organického materiálu pohřbeného v ní. Ve své práci se zabývám charakteristikou koluvizemí ve 3 lokalitách s různými převládajícími půdními typy. Cílem práce je také vymodelování původního tvaru reliéfu před počátkem erozního procesu. Klíčová slova: koluvizem, eroze půdy, akumulace půdy, využití půdy, digitální model reliéfu (DMR)
|
|
|
Hodnocení suburbanizace v zázemí Prahy - vliv na využití, stabilitu a strukturu krajiny.
Kubečková, Jana ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Štych, Přemysl (oponent)
Cílem této práce bylo zhodnotit suburbanizaci v zázemí Prahy, zhodnotit vývoj krajiny, její strukturu a využití. První část práce byla věnována rozboru domácí i zahraniční literatury, která se zabývá suburbanizací a hodnocením struktury krajiny. Další část práce byla věnována praktickému zhodnocení krajiny pomocí leteckých a družicových snímků a ortofot ve třech katastrálních územích v letech 1994, 2004 a 2007. Jedná se o katastrální území Šeberov, Hole u Průhonic a Újezd. Hodnocení proběhlo na základě vybraných koeficientů. Bylo zjištěno, že podíl zástavby a vegetace se neustále zvyšuje a také bylo zjištěno, že např. křoviny a lesy byly uchráněny před novou zástavbou. Dále byly popsány nejvýznamnější změny ve využití krajiny a zhodnocena struktura krajiny dle vybraných koeficientů. Výstupem práce byly mapy využití krajiny v jednotlivých letech, mapy stabilních a nestabilních ploch v jednotlivých obdobích, mapy vegetačních změn a tabulky shrnující výsledky parametrů hodnocení struktury. Klíčová slova: suburbanizace, struktura krajiny, využití půdy, ploška, Šeberov, Hole u Průhonic, Újezd
|
|
|
Revitalizace krajiny po těžbě
Moravcová, Zdeňka
Diplomová práce s názvem Revitalizace krajiny po těžbě se zabývá aktuálním tématem rekultivace území postiženého těžbou nerostných surovin, konkrétně hlubinnou těžbou černého uhlí na území Karvinska. Cílem diplomové práce je charakterizovat postup jednoho z největších rekultivačních projektů v ČR, Karvinského moře, a zhodnotit jeho úspěšnost na základě srovnání ekologické stability území před započetím těžby a po skončení rekultivačních prací. Ke zjištění stability území bylo využito dvou metod výpočtu, a to jednoduššího výpočtu koeficientu ekologické stability dle Míchala, a přesnějšího výpočtu koeficientu ekologické stability dle Miklóse, který navíc zohledňuje ekologickou významnost jednotlivých krajinných prvků. Z výsledků vyplývá jednoznačné zvýšení ekologické stability zájmového území po rekultivaci, oproti velmi nízké hodnotě ekologické stability v roce 1950.
|
|
|
Minulost a současnost krajiny bývalé rybniční soustavy Opatovického kanálu
Leglerová, Anna ; Lipský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Pavelková, Renata (oponent)
Tato práce se věnuje dynamice vývoje krajiny rybniční soustavy v části východočeského Polabí, která je odvodňována Opatovickým kanálem. V teoretické části je uveden vznik, vývoj a současný stav rybniční krajiny. V praktické části jsou rybníky zmapovány, a to pro pět časových intervalů rovnoměrně pokrývajících období mezi 18. stoletím a současností. Z archivních pramenů byly získány informace i pro 16. a 17. století, nicméně z důvodu velké nepřesnosti a absence dostatečného množství pramenů nebylo z tohoto období možné získat rozlohy rybníků. Dále je analyzován vývoj velikosti a počtu rybníků a také využití ploch, na kterých se dříve nacházely. Na základě získaných informací je diskutováno možné využití poznatků o vývoji rybníků v krajinném plánování a jejich případná obnova. Klíčová slova: rybniční soustavy, krajinný pokryv, využití půdy, změny v krajině, Polabí, povodí Opatovického kanálu
|
|
|
Krajina v pohraničí a její specifika
Vacula, Roman
Tahle bakalářská práce se zabývá problematikou vývoje využití půdního fondu v pohraničí České a Slovenské republiky v oblasti Bílých Karpat. Byla zpracována formou literární rešerše a byla v ní použita srovnávací metoda. V práci jsou popsány přírodní podmínky v Bílých Karpatech, které mají dopad na charakteristiku a specifikum dané oblasti. V první části je stručně popsán vývoj obhospodařování orné půdy v Moravských Kopanicích a v oblasti obce Červený Kameň, který se výrazně změnil od 1. poloviny 19. století do současnosti. V následující části je podrobněji zpracováno katastrální území obce Starý Hrozenkov a Červený Kameň z hlediska časové změny využití půdy. V poslední části jsou zpracovány výsledky šetření, ze kterého vyplývá, že dříve tvořily na katastrálním území Starý Hrozenkov matrici trvale travní porosty, ale v současnosti jsou to lesy. Vlivem zemědělské politiky ve sledovaných obcí téměř zanikla orná půda.
|
host ::
RSS.